Běžci, krev a párky. Rozběhnito.cz dává krev podruhé

Jaro přineslo běžeckému klubu Rozběhnito.cz nejen nové tréninky, ale také další možnost společně darovat krev. Po zimní premiéře, kdy řadu běžců skolila koronavirová nákaza a ti zbývající se nemohli mezi ostatními dárci ani najít, dorazilo na chebské transfúzní oddělení sedm nepřehlédnutelných statečných. V klubových dresech a s napumpovanými žilami usedli do odběrových křesel také dva prvodárci Petra a David. 
„Poprvé a super. Bez omdlení, s úsměvem na rtech a špendlíkem, kapkou krve, na památku,“ pochvalovala si svůj první krevní odběr Petra Stryalová. „Do budoucna bych také ráda zkusila darovat plazmu. Teď už se ale těším, že se na příštím odběru dozvím, jakou to mám skupinu,“ neskrývala zvědavost Petra. Václava Molcarová se naproti tomu už dnes dozvěděla, že má parádní žíly. „Zatímco zrak slábne a tuk se množí, mám konečně fyzicky něco, čím se můžu chlubit“, libovala si.

Solidarita a potřeba pomáhat se ze všech sportů projevuje snad nejvíce právě u běžců. Dárcovství krve se však ukázalo jako tvrdá disciplína i pro pokořitele delších tratí. Možná i respirátory a nižší přísun čerstvého vzduchu přivodily několika běžcům první zkušenosti s kolapsovým stavem. Zatímco autor článku čerpal zkušenosti z minulosti a nechal si předem rozestlat lůžko, David mžitky nečekal. Přesto se k nové zkušenosti postavil čelem: „Bylo to fajn. I přes malé bezvědomí jsem to přežil. A příště jdu zase,“ smál se při odchodu David Raclavský.

Zkušenější dárci si dnešní odběry užívali, jak jen mohli. Z Jiřího Duchka, který si první odběr odkroutil minule, tréma rychle spadla: „Je to mé podruhé a tentokrát bez nervů, zato už s epesní průkazkou dárce. Párky byly opět velmi jedlé. Jo a nutně potřebuju ten mačkací míček na doma“, zatoužil Jirka po nemocničním suvenýru. Také pro ostatní byly jistou motivací párky, tradiční snídaně chebských dárců. „Přiznám se, že já se vždycky těším na ty párky a sušenky, je to pro mne gastronomický zážitek, který si jindy nedopřeju,“ svěřila se Doris Bigasová. „Nemůžu si vynachválit, že jsem za dvě hodiny sezení lehčí o půl kila. I když s těmi párky, sušenkami a čokoládou to asi nebude na dlouho“, dodala. Ondřej Topinka kontroval, že on se naopak snaží přibrat. Především ale podobně jako Doris zhodnotil, že darování krve je správná věc. „Darovat krev mi přijde správné, navíc po delší izolaci je úžasné vidět lidi tváří v tvář a posnídat s nimi. Hromadné odběry mohou nakopnout mnohé váhavce a dodat jim odvahu nebo získat přístup k informacím. Je příjemné být alespoň okrajovou součástí rodiny Rozběhnito.cz,“ uzavřel. Skromnost ale stranou, protože v Rozběhnito.cz není nikdo na okraji. Zvlášť pokud při tom cedí krev – ať už na trati nebo do transfúzních sáčků.

Dárcovství krve není jen záslužná aktivita, s Rozběhnito.cz je to především zábava. Tak jako všechno. Za čtyři měsíce to s námi zkuste i vy.

Pavel Sýkora

foto: profil Peťula Stryalová